O naší laboratoři

Naše laboratoř provádí uvedené analýzy pod certifikací systému ČSN EN ISO 9001:2016 a je nestátním zdravotnickým zařízením pro obor Lékařská mikrobiologie.

Ureaplasma urealyticum / parvum | příznaky | testování | léčba

Možnosti nákazy

Ureaplasmata jsou často součástí normální mikrobiální flóry, nicméně u nemocných s nespecifickou uretritidou tvoří až polovinu případů. Ureaplasmaty se lze nakazit jak při klasické souloži tak při orálním styku. Orální sex je běžnou sexuální praktikou heterosexuálních i homosexuálních párů. Ureaplasma může být při orálním styku přeneseno z nakaženého partnera z penisu nebo vagíny do úst sexuálního partnera a naopak. Používání kondomů nemusí vždy zabezpečit dostatečnou ochranu.

Inkubační doba

Inkubační doba ureaplasmových infekcí je jeden až tři týdny. Často zůstává infekce nerozpoznána, protože probíhá bezpříznakově (tzv. asymptomaticky). Nakažený jedinec nemá žádné příznaky a přenáší infekci na další sexuální partnery.

Příznaky

U mužů se ureaplasmové nákazy projevují jako záněty močové trubice (uretritidy), bolesti při močení, uretrální bolesti nebo nepříjemné pocity. Neléčená infekce může vést k zánětu nadvarlat (epididymitis), akutnímu a posléze chronickému zánětu prostaty (prostatitis).

U žen jsou časté záněty močové trubice a cervixu, s bolestmi či nepříjemnými pocity při močení, záněty vejcovodů (salpingitis).

Neléčená infekce může vést u obou pohlaví k závažným poruchám plodnosti.

Možnosti testování

Nejpřesnější metodou stanovení infekce je DNA (PCR) diagnostika, která je vám nabízena na tomto portálu.

Kultivační vyšetření je složité a nespolehlivé.

Léčba

Pro léčbu je třeba požít vhodná antibiotika. Výběr antibiotik závisí na přítomnosti infekce dalšími mikroorganizmy, na typu antibiotik, které klient užíval v poslední době. Antibiotika je nutné vybrat v předepsaném množství přesně dle instrukcí lékaře. Po dvou měsících od léčby je vhodné zopakovat analýzu moče na přítomnost infekce, aby se vyloučila reinfekce nebo rezistence na podaná antibiotika.

Použitá literatura

Edwards S, Carne C. Oral sex and transmission of non-viral STIs. Sex Transm Infect. 1998 Apr;74(2):95-100.

Bannister BA, Begg NT, Gillespie SH. Infectious disease. Second Edition. Blackwell Science 2000.